Vyhodnocení povodní 2009 a 2010 – lokální výstražné systémy

Vyhodnocení povodní 2009. Po povodních v červnu a červenci 2009 uložila vláda ministru životního prostředí vyhodnotit jejich průběh. Projekt „Vyhodnocení povodní v červnu a červenci 2009 na území České republiky“ zadal odbor ochrany vod MŽP ČR a jeho nositelem byl Český hydrometeorologický ústav. My jsme ve spolupráci s ČHMÚ zpracovali dílčí část „Lokální výstražné systémy na tocích ČR“.

Co jsme udělali. Na každém měrném bodě jsme v terénu posoudili hydrologickou a hydraulickou situaci a funkčnost měření a pořídili fotodokumentaci. S provozovateli – nejčastěji odbory životního prostředí a krizového řízení měst – jsme zjišťovali, proč systém vznikl, k čemu slouží a jaké s ním mají zkušenosti. Ke každému systému vznikl evidenční list doplněný o okolní vodoměrné a srážkoměrné stanice ČHMÚ a správců povodí; stejně jsme posoudili i měrné profily Zemědělské vodohospodářské správy. Mapové podklady jsme připravili společně s ČHMÚ.

Co jsme zjistili. K listopadu 2009 bylo v ČR v provozu 22 lokálních výstražných systémů s 32 měrnými body na tocích a 8 srážkoměry. Nejčastěji šlo o jediný měrný bod na toku bez srážkoměru; úroveň instalací a výběr profilů ale často neodpovídaly očekávaným standardům – na řadě míst chyběly vodočty nebo bylo měření ovlivněno vzdutím. Zpráva se stala podkladem pro jednotný a koordinovaný přístup k měrným bodům různých provozovatelů na tocích České republiky.

Vyhodnocení povodní 2010. Pro odbor ochrany vod MŽP ČR jsme ve spolupráci s ČHMÚ zpracovali dílčí část „Lokální výstražné systémy“ v projektu Vyhodnocení povodní v květnu a červnu 2010. Po povodních jsme v povodí Moravy a Odry prošli v terénu všechny LVS, na kterých byly překročeny stupně povodňové aktivity, aktualizovali jejich evidenční listy a vyhodnotili, jak za povodně fungovaly. Systémy pracovaly spolehlivě a varovaly s předstihem – například v Poličné nad Valašským Meziříčím odešly alarmové SMS o všech třech SPA několik hodin před kulminací v hlásném profilu Jarcová.

Zásady pro další LVS. Ze zkušeností obou let vyplynula doporučení: vycházet ze stávajících hlásných profilů ČHMÚ a Povodí, kombinovat měrný bod v místě ohrožení s bodem proti proudu, doplnit srážkoměry, osadit každý bod vodočtem se stanovenými SPA a stanice provozovat samostatně – s vlastním napájením, autodiagnostikou, zhuštěným záznamem při překročení limitů a okamžitou alarmovou SMS. Hlásiče limitních hodnot bez možnosti sledovat trend hladiny jsme označili za nevhodné. Na tato zjištění navázala metodická příručka MŽP pro LVS.

Posuzování projektů OPŽP (2010). Pro odbor ochrany vod MŽP ČR jsme v roce 2010 konzultovali a posuzovali připravované projekty lokálních výstražných systémů podávané do výzvy Operačního programu Životní prostředí.

Ke stažení. Vyhodnocení povodní 2009 – Lokální výstražné systémy na tocích ČR · Vyhodnocení povodní 2010 – Lokální výstražné systémy